Seminář byl pořádán v rámci plnění části 9 výzkumného úkolu programu výzkumu MMR, projekt číslo 41/04 Deprimující zóny pro veřejnou správu, část 9 Studie zahraničních přístupů. Většina tohoto projektu je orientována na přímou pomoc obcím a regionům, avšak část 9 a její následná část 10 se zabývají problematikou brownfields také z národního a systémového hlediska. To je umožnění vývoje vhodného institučního a právního rámce, který by napomohl efektivnějšímu řešení této problematiky soukromými, ale také veřejnými subjekty. Tento seminář se zaměřil zejména na porovnávání přístupů a nástrojů již dostupných a testovaných v jiných zemích. Seminář se konal 21.3.2005 v konírně Toskánského paláce,v budově MZV, na Hradčanském náměstí, Praha 1 od 8.30 hod.do 14.00 hod.
Cílem semináře bylo:
- Prohloubit porozumění problematiky brownfields a pochopit jak se k ní přistupuje v jiných zemích
- Porovnat přístup k problematice v různých zemích
- Poučit se z jejich přístupu a z nástrojů, které se v nich používají
- Identifikovat možné vhodné nástroje a postupy z přístupů jiných zemí
- Identifikovat oblasti, ve kterých náš právní rámec pro takové přístupy nevyhovuje
- Iniciovat vytvoření pracovní mezioborové skupiny, která by se zabývala možností jak zredukovat některé z barier tak, aby se položily základy pro “Brownfields přátelskou ” legislativu
Komu byl seminář určen?
Tento seminář byl odborně směřován zejména na ředitele odborů a vyšší úředníky těch ministerstev a státních institucí, kterých se problematika znovuvyužití Brownfields v národní úrovni přímo dotýká. Dále byl obsazen představiteli krajů, rozvojových agentur a soukromých společností, kteří mají zájem na pochopení, podchycení a vhodné směrování řešení této problematiky. Ve spolupráci s vybranými mezinárodními a místními odborníky seminář tak poskytl příležitost pro výměnu poznatků a zkušeností. Dále umožnil účastníkům jednak identifikovat přístup ke klíčovým informacím a současně poznat klíčové pracovníky a expertizy, jež se nacházejí v jiných institucích. Seminář proběhl v češtině a v angličtině. Byl poskytnut překlad do obou řečí. Semináře se zúčastnilo přes 70 účastníků, z nichž 12 předneslo svůj příspěvek. 6 přednášejících bylo ze zahraničí a uvedlo příklady ze 4 zemí – Francie, Belgie, Holandska a Velké Británie. Semináři předcházelo zpracování srovnávací studie přístupu 4 zemí s vyspělým přístupem k problematice Brownfields. Některé z přístupů těchto zemí pak byly detailně vysvětleny v jednotlivých prezentacích zahraničních řečníků. Materiály pro seminář byly poskytnuty účastníkům elektronickou formou a jsou také ke stáhnutí viz níže.
Ke stáhnutí zde jsou:
- Srovnávací studie zahraničních přístupů - zpráva a srovnávací tabulky v češtině
- Srovnávací tabulky – anglická verze
- 11 PowerPoint prezentací přednášejících účastníků semináře v češtině
- 6 PowerPoint prezentací zahraničních účastníků v angličtině
- Program semináře v češtině
- Program semináře v angličtině
- Seznam účastníků semináře, kteří projevili souhlas se zveřejněním svého jména a jejich kontaktní e-mail, adresy a telefony
- Tato závěrečná zpráva
Prezentace a komentování příspěvků
Tam, kde byly poskytnuty přednášejícími textové verze, byly tyto použity a edičně upraveny a tam, kde byly poskytnuty pouze PowerPointové prezentace, byla autory použity jako základ textu. Kde se jedná o ediční koment a nebo závěr autorů tohoto dokumentu je použito latinky. Text byl poskytnut ke komentování všem českým přednášejícím.
Seminář byl otevřen náměstkem ministra MMR – sekce regionální politiky, panem Ing. Jiří Vačkářem, který potvrdil zájem MMR o tuto problematiku a nastínil krátkodobý přístup MMR k podpoře řešení této problematiky. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv stávající legislativa (stavební zákon) prozatím analýzu podvyužitého území v obci jako podklad pro pořizování územní dokumentace nepožaduje. Nový stavební zákon již takovýto požadavek vnese, a tím bude ekonomie využití území zvažována jako jeden z faktorů budoucího využití území. Dále se pan náměstek zmínil o příležitostech, které často brownfields v obcích prezentují, jelikož jich lze využít k tomu, aby si obce upravily bývalé nedostatky vstávající z původního využití území. Bylo zde také zdůrazněno, že nedávná inventarizace a analýza brownfields situace v Ústeckém kraji prokázala, že většina brownfields v tomto regionu (až 85%) vlastně nemůže být využita pro průmyslovou výrobu a služby, velká část brownfields bude nadbytečná trhu. MMR připravuje v brzké době program orientovaný na podporu rozvoje brownfields s dalším neprůmyslovým využitím, který by umožnil financování prvních pilotních brownfields projektů. K revitalizaci brownfields bude možné využít budoucích strukturálních fondů. Zde je však nutné situaci alespo�? vzorkově analyzovat a k budoucím strukturálním programů přiřadit specifické a regionálně vhodné priority a opatření, které by umožnily strukturální financování v daných regionech do rekonverze vhodných brownfields také k nekomerčnímu a společenskému využití.
POUČENÍ Z P�?ÍSPĚVKU 1:
- Potřeba okamžitých programů podporující pilotní projekty znovuvyužití brownfields v obcích
- Potřeba vhodných nástrojů územního plánování
- Potřeba inventarizace problematiky a analýzy na regionální úrovni
- Potřeba specifických a vhodných priorit a opatření v budoucím strukturálním financování.
Pan Ing. Jan Šefránek z EC HARRIS s.r.o – firmy, která je koordinátorem projektu 41/04 obeznámil účastníky s obsahem a cíli jednotlivých částí tohoto projektu.
Zde vystoupila paní Jiřina Bergatt Jackson s příspěvkem zaměřeným na dosavadní přístup k problematice brownfields v ČR. Co je nutné udělat pro řešení problematiky na národní úrovni. Na začátku své prezentace ze svého pohledu vysvětlila, proč v ČR není řešení brownfields národní prioritou. Dle jejích slov spočívá řešení brownfields spíše na jednotlivcích, taktéž je tomu i u institucí, které řeší brownfields sami za sebe bez toho, aby docházelo k horizontálnímu posunu v řešení této problematiky a jasnému vedení. Je nutná přímá politická zodpovědnost a více získaných poznatků a zkušeností, které by bylo možné poskytnout ostatním. Dále zde chybí centrální zdroj, kde by bylo možné takové oborové informace sdílet. Je třeba poukázat na report PHARE projektu Národní strategie Brownfields, který zcela jasně doporučuje nutnost přímé vládní zodpovědnosti za řešení problematiky brownfields a nepostradatelnost národní instituce zabývající se horizontální koordinací problematiky. Národní instituce by měla sahat přes mnohá ministerstva a další veřejné a soukromé instituce s cílem koordinovat řešení problematiky.
POUČENÍ Z P�?ÍSPĚVKU 3:
- Potřeba nadresortní koordinace přístupů (kompetencí) různých národních institucí, které se na řešení podpory znovuvyužití brownfields podílejí a nebo budou podílet
- Nutnost ustanovit přímou zodpovědnost za řešení problematiky ve vládní úrovni
- Nezbytnost, aby se řešení problematiky stalo jednou z národních priorit
- Potřeba dalšího vzdělávání pro všechny „stakeholders“
- Potřeba národního referenčního zdroje dedikovaného informacím o této problematice.
Příspěvek byl pořadateli semináře zvolen proto, aby demonstroval, jak široce se problematika brownfields se tohoto ministerstva dotýká. Obdobné analogie platí na MMR, MFCR, či MZ a pravděpodobně i na ostatních ministerstvech. Příspěvek přednesla paní Martina Pásková, vedoucí odboru ekologie lidských sídel a člověka Ministerstva životního prostředí. V příspěvku byly vysvětleny některé zájmy MŽP k problematice znovuvyužití brownfields. Dopad problematiky brownfields na jednotlivé sekce MŽP je velmi podstatný. Dotýká se jak problematiky ochrany životního prostředí tak prevence a odstra�?ování ekologických zátěží, čistoty vod, horninového podloží a půd, přes odpadové hospodářství a zejména péče o krajinu a vzdělávání a osvětu. Bylo zdůrazněno, že sama Státní politika životního prostředí požaduje environmentálně příznivé využívání krajiny a to:
- maximálně omezit zábory volné krajiny a upřednostnit znovuvyužití či rekultivaci již zastavěných pozemků
- obnovit funkce narušené krajiny
- odstranit ekologické zátěže
- znovuvyužití narušené krajiny
- snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity
- zvýšit efektivnost využití zastavěných území
Potřebné vnější strategické podmínky identifikované MŽP
-
„zelené louky“ - zachování nezastavěného území musí být žádanější (vzácný, tj. ekonomický statek Þ ochota platit za jejich zachování a neproduktivní užívání Þ pro investory se musí stát těžko dostupné z hlediska ceny, veřejného zájmu, právní ochrany)
-
brownfields musí být zajímavé a dostupné pro další využití Þ najít potřebné a profitabilní funkce BF pro investory, usměr�?ovat (ÚPD včetně EIA, SEA) alokaci investic do již použitého území
-
podkladem pro národní databázi brownfields, dotační politiku i součástí ÚPD se musí stát inventarizace i kategorizace ekologické zátěže území (staré, současné, nebezpečné, …)
-
finanční zvýhodnění využívání brownfields – řešení nákladové mezery: ekologická da?ová reforma, podpora (ko)financování společensky potřebných využití území, dotační tituly, grantová schémata, ..
-
vzdělání a výzkum (integrace problematiky brownfields do ekologických, urbanistických ad. studijních oborů, podporovat mezioborová studia, specifické vzdělávací programy, upravit priority grantových schémat)
-
monitoring využívání brownfields (indikátor: poměr brownfields/zastavěného území), plošná i kvalitativní inventarizace případných ekologických zátěží brownfields (každé intenzivnější využívání způsobuje ekologickou zátěž území, nejde jen o nebezpečné odpady)
Strategické cíle MŽP
-
kooperovat na vytvoření evropského „brownfields centrum“ – oslovit „osvícené“ subjekty z veřejné správy, podnikatelské praxe, akademické sféry, neziskového sektoru atd. s cílem přenosu a koncentrace zkušeností
-
racionalizace alokace investic a podpory žádoucího využití území na plochách brownfields
-
lobbying, spolupráce na projektech, podpora tvorby národní databáze Brownfields
-
usilovat o komercionalizaci tzv. mimo produkčních funkcí krajiny
-
pochopení hodnoty/ceny „zelených luk“ a nezastvěného území - obyvatelé/vlastníci musí mít zájem na uchování jejich hodnoty, nebrat ochranu nezastavěné půdy jako ekonomickou přítěž, ale jako ekonomickou (komparativní) výhodu
-
vytvořit příznivé podmínky a návody pro nápaditou recyklaci brownfields: podpora kreativních přístupů využití např. pro cestovní ruch (bývalé doly, drážní stavby, staré fabriky a statky atd. jako atraktivity)
-
(po)vzbuzovat poptávku po ochraně nezastavěných pozemků a využívání brownfields (osvěta, stimulace spotřebitel. chování, výchova, vzdělání)
-
zintenzivnit meziresortní spolupráci (řešení ochran nezastavěného území a využívání brownfields je komplementární, ne konkurenční problém – řeší se zárove? životní prostředí a ekonomická vitalita území, společné databáze, monitoring, příprava vládní strategie, pilotáže …)
-
zapojit se aktivně do mezinárodní spolupráce v praktické i vědecké rovině, (pilotní) projekty, výměna zkušeností, program péče o krajinu
-
napomoci uchování, obnově či zakládání významných ploch obecní zeleně (veřejně přístupné i vyhrazené zeleně) včetně zeleně školních, vzdělávacích, léčebných, sociálních a dalších zařízení s významnou socializační funkcí v sídelní krajině
-
přispět k regeneraci přírodní složky ŽP území s průmyslovou, dopravní a výrobní funkcí
-
podpořit rekonverzi brownfields v sídelní krajině zakládáním významných ploch sídelní zeleně
-
umožnit obnovu či zakládání ploch a koridorů sídelní zeleně jako součást realizace ÚSES MŽP Program regenerace urbanizované krajiny viz
http://www.env.cz
Toto je dílčí program Státního fondu životního prostředí, který má za úkol kofinancování výsadby a dosadby zeleně v intravilánu venkovských i městských obcí, spojených se založením nebo obnovou:
- izolační zeleně oddělující obytnou zónu od průmyslových areálů
- významných ploch vyhrazené zeleně (areály zdravotních a sociálních zařízení a hřbitovy)
- zeleně návsí a náměstí obcí do 10 000 stálých obyvatel
POUČENÍ Z P?ÍSPĚVKU 4:
-
Některé aspekty problematiky zejména ty týkající se výlučně péče o životní prostředí (voda, ekologické zátěže, odpady a například také zodpovědnost za poškození životního území) jsou a nebo brzy budou regulované evropskými směrnicemi
-
Jiné, zejména ty, které se vztahují k prostorové a kvalitativní otázce péče o krajinu a urbární krajinu leží plně v národní zodpovědnosti a doposud, zejména prostorová a kvalitativní složka využití území, nejsou dostatečně pokryty vhodnou legislativou, která by motivovala znovuvyužití již urbanizovaného území.
Příklad Flander byl pořadateli semináře vybrán zejména proto, že se jedná o poměrně malou zemi, která k brownfields přistupuje po určité striktně limitované linii, garantující kvalitu čištění a nabývací tituly nových majitelů a jasně viditelně řešící stávající ekologické závazky. První zahraniční přednášející byl pan Patrick Ceulemans zástupce ředitele – sekce ekologických zátěží Flámské environmentální odpadové agentury OVAM.
Úvodem byly porovnány Flandry k České republice.
| |
Flandry |
Belgie |
Česká republika |
| Velikost |
13.522 km2 |
31.545 km2 |
78.866 km2 |
| Obyvatelstvo |
6 mil |
10,4 mil |
10,25 mil |
| Hustota osídlení |
444/km2 |
338/km2 |
130/km2 |
Další prezentace se pak soustředila na vysvětlení legislativy, převody pozemků, proces ekologického čištění a technologie čištění.
Legislativa Ve Flandrech existuje povinný a veřejný registr poškozených půd a také akreditovaní experti a laboratoře. Ekologické poškození půdy se dělí na „staré“ to je před 29.10.1995. Pro „staré“ zátěže platí povinnost ekologickou zátěž odstranit jen v případě, že jsou překročená daná mezní kritéria, která berou ohled na množství kontaminace, půdní a substrátový profil a na současné využití území. Čistí se pouze vážná rizika a povinnost spadá na vlastníka, ale existuje zde určitá možnost právní ochrany. Pro nové zátěže tj. po 29.10.1995 existuje povinnost okamžité nápravy, pokud jsou překročena mezní kritéria. Tato povinnost leží na vlastníkovi.
Převody pozemků Legislativa se soustřeďuje zejména na ochranu nových nabyvatelů. Proto je ve Flandrech od roku 1996 nezbytné ke každému převodu pozemku požádat o „Certifikát čistoty půdy“, který vydává OCAM. V případě, že se jedná o již zaregistrované ekologické poškození, objeví se to na certifikátu, není li tomu tak, certifikát je bez záznamu. Pro doposud neregistrované pozemky, na kterých probíhaly a nebo probíhají „rizikové aktivity“ je vždy nutné podstoupit předběžné šetření možnosti ekologického poškození. Ukazuje-li toto šetření na možnost výskytu ekologické zátěže, následuje podrobnější průzkum a případná povinnost zátěž odstranit.
Proces ekologického čištění Předběžné šetření : OVAM certifikoval 25.500 předběžných šetření do konce roku 2004. Podrobnější průzkum : a) určí, jak vážná je kontaminace, b) vysvětlí podstatu a původ kontaminace (odpovídá našemu ekologickému auditu) Plán odstranění zátěže : určí, jakým způsobem bude zátěž odstraněna, ustanoví mezní hodnoty pročištění s přihlédnutím k BATNEEC. Není-li nejlepším BATNEEC řešením odstranit všechnu zátěž, je možné uvažovat o odstranění zátěže pouze do úrovně současného využití území. Je však nutné mít na paměti, že v případě změny využití území, bude nutné je dočistit. Mezi lety 1997 až 2004 bylo OVAM schváleno 2103_plánů odstranění ekologických zátěží
Odstra?ování ekologických zátěží Do dnes OVAM certifikoval dokončení 273 čistících operací dle stávajících Plánů odstranění zátěže. Cena tohoto čištění představuje 759 420 124 Euro, z toho okolo 70% je hrazeno soukromými prostředky.
POUČENÍ Z P?ÍSPĚVKU 5:
- Ve Flandrech je problematika znovuvyužití Brownfields roztroušena po několika institucích.
- Kompetence OVAM sahají pouze na ochranu čistoty půdy a případnou právní ochranu nových nabyvatelů.
- Právní ochrana nabyvatelů pozemků před zodpovědností za ekologické poškození půdy také zrychluje cirkulaci znovuvyužití těchto pozemků
- Nabyvatelská práva budoucích majitelů pozemků jsou ve Flandrech chráněna jak „Certifikátem čistoty půdy“, tak zápisem v katastru indikujícím, kdo je zodpovědný za odstranění známé zátěže při převodu nemovitosti a vázanými prostředky bud´ kupujícího a nebo prodávajícího zajištující její odstranění.
- Politické a technokratické chápání řešení problematiky se může diametrálně lišit (OVAM připravil legislativní rámec pro koordinovaný národní přístup k problematice představující špičku EU znalostí, jež však nově zvolená politická garnitura v roce 2004 naprosto smetla ze stolu).
Tento příspěvek byl pořadateli semináře vybrán protože bylo pociťováno, že problematiku nekomerčně využitelných brownfields u nás doposud nikdo neřeší. GROUNDWORK má již více než 20 let historie ale zde představený model Pozemkového Trustu je poměrná novota, fungující teprve od roku 2003. Přednášejícím byl pan Stephen Bacon vrchní krajinářský architekt GROUNDWORK Lancashire. GROUNDWORK je přední agentura zabývající se regenerací životního a urbárního prostředí a je to federace asi 50 místních trustů z Anglie, Walesu a Severního Irska. Je to partnerství mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem ve formě NNO. Práce v partnerství přináší regeneraci jak ekonomickou, tak také regeneraci životního prostředí. Využívá se místní iniciativa k tomu, aby angažovala a motivovala lidi v tom, aby se sami zasadili o zvýšení kvality svého života. GROUNWORK prosazuje udržitelný rozvoj do deprimovaných a společensky znevýhodněných částí obcí. Právní status GROUNDWORK je běžný UK formát NNO, je to registrovaná charita. Je velmi důležité, zejména pro její vedoucí pracovníky, že tato organizace má postavení „limitované zodpovědnosti“. Často jsou místní samosprávy částečnými vlastníky, ale jsou závislé na správní radě organizace. GROUNDWORK činnost je podporována ODPM (=MMR) a ostatními institucemi jako je parlament Anglie a Welsu a také kancelář Severního Irska, RDAs, EU, národní loterie, soukromými subjekty a více než stovkou místních samospráv. Proč? Groundwork umí „dodat” a má v tomto směru výborné reference a poskytuje ‘Best Value’ (nejlepší hodnotu).
Národní privátní sektor cíleně a dlouhodobě tuto činnost podporuje – společnosti jako Barclays, The Royal Bank of Scotland, HBOS and Marks & Spencer. Proč? Odpověd´ je : demonstrace korporátní společenské zodpovědnosti a marketing. Finanční zdroje GROUNDWORK jsou smíšené a na financování její činnosti se podílejí:
- 15 % zdroje EU
- 13% zdroje z národní loterie
- 16% zdroje z centrální vlády
- 12% zdroje od místních samospráv
- 22% zdroje veřejných agentur
- 22% zdroje soukromého sektoru
Pozemkový Trust (LTR) Je to nová organizace s kompetencemi “jednat v národním zájmu“ při nákupu znehodnocených pozemků a držet a spravovat tyto pozemky v Trustu pro veřejný zájem. Pracovat s místními společenstvími na regeneraci těchto pozemků a spravovat je pro veřejné využití a blaho. LRT zlepší kvalitu života ve společenstvích, ve kterých bude investovat tím, že dodá dlouhodobý udržitelný management zelenějším, čistějším a bezpečnějším veřejným prostranstvím po celé Anglii - zahrnující různé druhy pozemků a různé typy jejich využití. Za tímto účelem a v časovém horizontu 10 let LRT získá, bude vlastnit a spravovat nejméně 10 000 hektarů předešle narušených a podvyužitých pozemků. A v budoucím období bude v těchto aktivitách dále pokračovat. Zkušenosti LTR přidají regeneracím tyto hodnoty :
- Vyřešením vlastnických barier
- Umožní pro místní lidi transfer zkušeností a výhody většího měřítka, avšak aplikovaného místním zájmem
- Vyřešením ekologických rizik a jejich dlouhodobým management
- Tvořivým přístupem k údržbě
- Přeměnou opuštěných a problémových pozemků v realitní hodnoty
- Odkazy a dědictví majitelů (+ investment income)
Zdroje financování LTR
- Veřejné prostředky(národní a místní vlády a agentury)
- ILM & Community enterprises
- Příjmy z aktivit na vlastněných pozemcích (e.g. sports, car parking, biomass production)
- National Lotteries/Landfill /Aggregates Tax
Čeho se chce dosáhnout? Je to trvalé řešení pro velkou část komerčně jinak nevyužitelného brownfields dědictví dodané nezávislou dobročinnou organizací. LTR jako vlastník, pak umožní místním orgánům a organizacím realizovat své projekty.
Předpokládají se dvě fáze rozvoje:
Do 3 let: =====> 1,800 ha
Do10 let: =====> 10,000 ha, majetek v hodnotě £397 milionů z červených čísel do černých
POUČENÍ Z P?ÍSPĚVKU 6 :
- Komerčně nevyužitelná brownfields u nás budou pravděpodobně převládat a je pro ně nutné hledat řešení
- LTR jako nový majitel problémových pozemků je pak nejenom poskytuje pro využití menším místním organizacím, ale je jim schopen pomoci s organizací a vedením projektu a případně s údržbou. Tímto způsobem se tvrdě vybudovaná expertiza z prvních rozvojových pokusů zachována a dale přenášena do místních podmínek.
- Nutnost a výše potřebné politické podpory ukazuje tento obrázek
"Groundwork je neuvěřitelná… … dodává obrovské množství práce. Příliš dlouho jsme jen říkali, že jde o dobou práci, dobře udělanou a jen dál tak pokračujte. Nyní je čas integrovat tento přístup všude tam kde jsou prováděny místní regenerace" Rt Hon Tony Blair MP
Tento příspěvek byl záměrně vybrán pro necentralistické řešení „velké“ země. �?ešení problematiky brownfields se přesouvá do úrovně regionů a obcí, které je podchyceno zejména místní rozvojovou politikou a nástroji územního plánování._Národní úrove�? obcím poskytuje vhodný právní rámec, zejména v pravomocích zřizovat pozemkové banky a rozvojové společnosti. Negativní stránkou jsou chybějící a nedostatečně srovnatelná data. Jelikož jsme shledali celou prezentaci velmi zajímavou, uvádíme ho zde pro poučení celý.
Francouzký přístup k městkým brownfields s použitím Strukturálních fondů Ve Francii bylo identifikováno 400 000 lokalit jako potenciálně kontaminované na základě předchozího využití pozemků. Databáze těchto pozemků se nazývá BASIAS, zde je odkaz
http://basias.brgm.fr Veřejné zásahy byly provedeny na 3 735 lokalitách, kde byla do roku 1997 kontaminace plně nebo částečně odstraněna, dalších 1 738 lokalit bylo vyhodnoceno a práce zahájeny. Lze tedy říci, že Francie zkušenostmi v odstra�?ování zátěží disponuje.
Kdo platí a kolik ? Francouzský přístup na základě zákona Bachelot (bašlot) z roku 2003 Základním právním principem je, že čištění půdy hradí subjekt, který škodu zavinilů; ve shodě s evropským principem znečištovatel platí. Tento princip způsobil několik prováděcích problémů : v případě, že byl podnik zlikvidován, a také pokud znečištění pocházelo ze dvou či více aktivit, nebo pokud došlo ke změně vlastníka před zjištěním kontaminace. Princip dále neudává žádné informace o kvalitě čištění : jaká úrove�? bezpečnosti má být dosažena nebo jaká míra? Nedávno schválený zákon o prevenci přírodních a technologických rizik a o nápravě škod ze 30 července 2003 otevřel cestu možnosti kontraktualizace mezi průmyslovým podnikem a místním plánovacím úřadem. Zákon umož�?uje, aby kvalita čištění byla projednána a dohodnuta na základě konkrétního rozvojového projektu municipality. Míra čištění pak bude odpovídat budoucímu využití půdy : vysoká kvalita pro mateřské školy, nízká pro průmyslové aktivity. Pokud není dosaženo dohody, minimální míra čištění musí umožnit využití podobné tomu, které se nacházelo na pozemku před zahájením znečišťující aktivity. Průmyslové podniky a místní správa očekávají mnoho od tohoto zákona, ale zárove�? mají obavu, že hledání řešení nebude vždy snadné. Cíl municipality, která hodlá zahájit projekt na pozemcích, se může shodovat s požadavkem podniku, který chce zvýšit cenu pozemku.Takový cíl je pak snadněji uskutečnitelný jedině pokud náklady na čištění a ostatní výdaje nebudou příliš vysoké.
Jak platit ? Francouzský přístup Otázkou je, jak nalézt prostředky. Nabízejí se dvě hlavní řešení, jak financovat dekontaminace :
- první spočívá ve snížení nákladů
- druhé v nalezení dalších účastníků, kteří zaplatí
- střední cestou jsou preventivní opatření usnad?ující platbu
Jak předvídat pokrytí skutečných nákladů : garance, pojištění Je možné snížit náklady : managementem
| Snížení nákladů |
Pokrytí nákladů |
| Územní plánování |
Provize |
| �?ízení (management) dekontaminací |
Finanční záruky |
| |
Mutualizace: fondy, daně; |
| |
Pojištění: škody (osobní zodpovědnost) vícenáklady (cost gap / stop loss) |
Snížení nákladů Toto je úkolem developera, který navrhuje projekt na základě územního plánování tak, aby budoucí využití nevyžadovalo vysokou míru čištění (parková úprava, komunikace). Developer zárove�? dbá na provádění dekontaminačních prací, aby bylo sníženo riziko jejich dalšího odhalení. Navíc, soukromý vlastník může najít řešení, jak se vyhnout podezřelým nákladům na čištění:
- Může uspořit prostředky : za jistých podmínek jsou povoleny provize a ve výjimečných případech jsou možné da�?ové úlevy. Zákonných provizí mohou většinou využívat jen velké společnosti.
- Podle francouzské legislativy platné pro tzv. Istallations classées – vybrané druhy podniků z důvodu jejich negativních vlivů na životní prostředí – jsou povinny uložit záruky na náklady na čištění. Banky nebo pojišťovny tyto produkty poskytují.
- Fondy mutuality (společné pojištění) ve Francii fungují od doby, kdy Ministerstvo pro trvale udržitelný rozvoj zavedlo da�? za zněčišťující aktivity. Její výnos má sloužit na čištění opuštěných ploch, jejichž vlastník není znám nebo zmizel.
- Pojištění za znečištění je dostupné pro pokrytí škod třetích osob a nyní navíc slouží i pro náklady na dekontaminace i v případě historického znečištění, pokud toto bylo přítomno již v době nákupu pozemku podnikatelem.
Jak mohou platit ostatní účastníci? Nabízejí řešení Fondy? Posledním řešením, které by mělo být bráno na zřetel jako první nebo alespo�? být realistické, je nalezení náhradního plátce za průmyslový podnik. Pokud je pozemek prodán soukromému vlastníkovi, je možné uzavřít dohodu o podílu účastníků na nákladech na čištění. Tyto dohody nejsou právně závazným dokumentem, a pokud jsou předloženy u soudu, zodpovědnost za náhrady zůstává stále na posledním majiteli. Veřejný sektor (nejčastěji Ministerstvo ekologie a trvale udržitelného rozvoje, region nebo Evropská komise) k tomu mohou být zapojeni do udělování dotací v omezených případech :
- v případě, že je cílem vyhledání zněčištění pozemku
- v případě, že vlastník je neznámý nebo zmizel
- v případě že se jedná o kontaminaci vod
- v případě, že rozvoj lokality zahrnuje obecně prospěšné cíle, například v případě územního či městského rozvojového projektu.
Dotace většinou pokrývají :
- vyhledání a průzkumy kontaminace – inventarizace a popis
- zabezpečení lokality (v případě, že je vlastník neznámý)
- inovace dekontaminačních technologií
- monitorovací systém po provedení dekontaminačních prací (pokud hrozí kontaminace vod)
- mohou pokrýt část výdajů na dekontaminační práce (v případě městských rozvojových projektů)
- technická asistence
Průzkumy a technická asistence Agentura Ministrerstva ADEME nabízí technickou a finanční pomoc malým podnikům a místním samosprávám v identifikaci a popisu možné kontaminace (Simplified Risk Assessment, Detailed Risk Assessment). Dotace nepokrývají náklady na prováděcí práce, ale pouze výdaje metodické, administrativní a kontrolu provádění prací běžně prováděných subdodavateli.
| Intervence |
Maximum výdajů |
Procento úhrady nákladů |
| Předběžné studie |
2 300€ |
70% |
| Podrobné studie |
30 000€ |
50% |
| Studie proveditelnosti |
75 000€ |
50% |
Pokud vlastník zmizel (likvidace podniku) a pozemek je opuštěný neboli „orphelin“. Pak ministerstvo používá zdroje z daní ze znečisťujících aktivit na organizování právních procesů dohledání vlastníka a na zabezpečení pozemku. 10 -12 miliónů EURO je ročně vydáváno na opuštěné lokality a celkem bylo od roku 1996 ošetřeno 150 lokalit.
Pokud existuje podezření na kontaminaci spodních vod, mohou veřejní správci vod udělovat dotace pokrývající náklady na průzkum, a nebo monitorování po provedení prací, nebo náklady na remediaci. Dotace mohou dosáhnout 50-60% nákladů u předběžných studií a 30% nákladů u prováděcích prací.
Pokud projekt regenerace zahrnuje cíle obecně prospěšné: Takovýchto příkladů bylo v regionu Nord-Pas-de-Calais více a státní či regionální dotace byly určeny na čištění půdy nebo vlastní projekt, jehož cílem bylo:
- Ochrana přírodních zdrojů
- Zlepšení životního prostředí jako podmínka ekonomické a sociální koheze a regionálního rozvoje
- Zlepšení životního prostředí jako podpora pro rozvoj území
- Snížení škod na životním prostředí s cílem umístění nových aktivit
Evropské fondy mohou být uděleny jako doplněk nepřesahující 50% státních dotací. Místní a veřejné instituce získávají dotace přednostně. Pokud chce o dotace žádat soukromá firma (na průzkumy, inovační dekontaminační práce nebo urgentní zásahy na průmyslových rozvojových projektech), veřejné dotace musí odpovídat podmínkám pro ekonomickou podporu podniků. Veřejná podpora se zaměřuje na opuštěné lokality. Podpory mohou být uděleny i vlastníkům, kteří splní všechny ostatní právní podmínky. Maximální podpora může dosáhnout 80% a dokonce 100% pokud se lokalita nachází v území oprávněném pro cíl 1, a pokud pozemek není v soukromém vlastnictví. Jednotný programový dokument kombinuje údaje obsažené v Rámci podpory evropského společenství a Operačním programu (integrovaný regionální program obsahující priority a popis jejich realizace vč. finančního zabezpečení)
Finanční zabezpečení pro realizaci priority II Opatření 10.4 :
| Celk. náklady |
FEDER |
Region |
Ostatní veřejné |
Soukromé |
| 88,2 M€ |
10,4 M€ |
7,1 M€ |
7,1 M€ |
63,7 M€ (17,6 M€) |
| 100% |
11.7% |
8.0% |
8.0% |
72.2% (20%) |
Domníváme se, že dotace mohou být použity i na čištění nad zákonem povinnou mez obsaženou ve smluvních dohodách o čištění půdy uzavřených na základě rozvojového plánu municipality.
| Příklad JPD Nord-Pas de Calais 2000-2006, Cíl1, priorita III ; opatření 10.4 : Pozemky a znečištěná půda |
| Objective |
Příjemce |
Uznatelné náklady |
Podmínky |
Veřejná podpora |
EU dotace |
| |
Municipality, sdružení samospráv, podniků, veřejných institucí a NGO |
- Průzkumy - Předběžné studie - Inovace dekontam. technologií |
|
< 80% |
< 50% veřejných dotací |
| Municipality, sdružení samosprávy, veřejných institucí a zástupců podniků |
Dekontaminační práce |
Urbanistický projekt, Rozvojový projekt |
< 80% |
< 50% veřejných dotací |
| Investice |
< 50% veřejných dotací (40% pro střední podniky) |
Francouzské zkušenosti z regionu NPDC : přednosti a překážky Francouzský region Nord Pas de Calais má dlouholeté zkušenosti s regeneracemi brownfields od 70-tých let, kdy se zabýval opuštěnými průmyslovými zónami v letech ekonomické deprese. Region postupně rozvinul dva nástroje pro podporu a zrychlení regenerací ploch :
- Regionální územní plánování : Region zahájil úvahy s cílem úzce organizovat strategii regionálního rozvoje ve spolupráci a jako podporu zájmů obcí a zástupců různých soukromých společností. Regionální plán identifikuje lokality pro veřejné zásahy. Je samozřejmé, že podpory se soustřeďují do těchto území.
- Veřejná pozemková instituce (banka) EPF : Má dlouhodobé zkušenosti s managementem území a správou pozemků a je běžně zapojena do projektů. EPF je schopna nalézt výhodné postupy pro dekontaminace, pomoci soukromým podnikům a obcím v přípravě projektu a ve splnění jejich právních zodpovědností. EPF bývá často pověřena řízením projektu. Toto řešení je výhodné z hlediska finančního, neboť EPF je schopna finančně zajišťovat některé výdaje v průběhu prací na projektu a zajistí lepší přístup k veřejným a evropským dotacím ve smyslu výše finanční pomoci a administrace.
Výsledky : Nejlepších výsledků je možné dosáhnout v případech, kdy lze dosáhnout diskuze a dohod s velkými veřejnoprávními společnostmi působícími na pozemcích jako například Charbonnage de France (Uhelné podniky) nebo Gaz de France (Plynárny). Ze stejných důvodů - zkušenosti a veřejné prostředky - velké podniky mohou dosáhnout dobrých výsledků a získát dotace. Dotace mohou být rovněž lehce získatelné pro případy, kdy je vlastník neznámý. Bohužel v těchto případech jsou dotace stále nedostatečné a legislativní procedury odsunují řešení do daleké budoucnosti. Problémy přetrvávají u malých společností. Ty mají omezený přístup k dotacím. �?ešení mohou být nalezena v racionálním managementu a spolupráci s municipalitami, což jsou dvě podmínky zřídka dostupné v případě malých podniků. Nový zákon Bachelot a výhled na smluvní vypořádání mezi podniky a municipalitami nabízí příležitost pro malé podniky, jak řídit poškozené pozemky a rozšířit možnosti přístupu k podporám.
POUČENÍ Z P?ÍSPĚVKU 7 :
- Národní úrove�? dodá vhodný právní rámec
- Regionální a místní úrove�? je schopna si svoji brownfields situaci zdokumentovat a přiřadit k ní vhodné priority a opatření a získat na řešení financování ze strukturálních fondů (regionálně kontrolované bourací a zelení osazovací programy)
- Pokladny žádné země si nemohou dovolit rozsáhlé státní dotování a veřejné prostředky se soustřeďují zejména tam:
- - kde mohou dosáhnout několikanásobný efekt
- - kde je skutečný hazard pro životní prostředí a nebo obyvatelstvo
Obvykle soukromý sektor umí odstranit ekologické zátěže za nižší náklady, než veřejné agentury
Flexibilitu ve smluvním dohadování, kdo a jak je zodpovědný, je nutné postavit tak, aby bylo takové ujednání plně vymahatelné
Tento příspěvek byl sponzorován partnerem projektu č. 41/04 DHV CR, spol. s.r.o., který laskavě zařídil a z části také sponzoroval účast přednášejícího pana Petra van Meurse, ředitele projektů z mateřské DHV společnosti v Holandsku na tomto semináři poté, co účast přednášejícího z VROMU (obdoba MMR+MŽP dohromady) nebyla možná. Pořadatelé semináře požádali o příspěvek vysvětlující holandský přístup k problematice identifikace, odstra?ování a omezení vlivu ekologických zátěží. Úvodem bylo provedeno porovnání podstaty situace v České Republiky oproti Holandsku, které je daleko lidnatější a kde je hladina spodní vody velmi vysoká. Prostorová problematika brownfields se v Holandsku téměř nevyskytuje, jelikož Holandsko má velký nedostatek půdy a má velmi specifická opatření jak s ní nakládá a jak se staví k zhodnocení pozemků vstávajícího z důsledku veřejných či soukromých rozvojových plánů. Územní plánování má v zemi velkou tradici a moc. Proto zde příprava zastavěného území na jeho znovuvyužití často začíná již při pouhém záměru útlumu jeho současného využití. Tento vysoký zájem o znovuvyužití území způsobuje také vysoký zájem o rizika ekologických škod, která se k němu vztahují. Geneze tohoto porozumění probíhá již více než 30 let a v současné době je v tomto oboru jak holandský přístup, tak legislativa a technokratický pragmatismus vedený zejména potřebou zlev�?ování procesu odstra�?ování ekologických škod pravděpodobně nejvyspělejší v EU. Uvedený příklad dokládá vývoj tohoto poznání.
Zvyšování počtu potenciálně kontaminovaných území v Holandsku
(zdroj VROM, RIVM, 2003)
| Rok |
Počet zemí |
Odhadovaná cena sanací (miliardy EURO) |
Druh ekologického poškození |
| 1982 |
2 000 |
2 |
skládky |
| 1987 |
10 000 |
10 |
+ existující průmyslové lokality |
| 1995 |
200 000 |
40 |
+ historické průmyslové lokality |
| 2005 |
750 000 |
? |
konečný průzkum |
V uplynulých desetiletích proběhla brownfields revitalizace po těžebním a textilním průmyslu, aktuálně jsou problematické mnohé staré průmyslové provozy v blízkosti měst anebo v řídce obydlených oblastech a zinkový prach. Nizozemský přístup a legislativa vztahující se k ekologickému poškození se koncem 90 let velmi změnil a bylo přistoupeno na metodu posuzování rizik. Samy nástroje na posuzování rizik jsou důležité, ale celá věc je relativní protože:
- je to jenom nástroj, ne všelék
- umož�?uje pouze zajištění úrovně potenciálního rizika a ne žádné absolutní hodnoty
- je to jenom první krok pro:
- stanovení priorit
- návrh revitalizačních opatření
- monitorování projektu a jeho postupu
Vše je bezcenné, pokud to není kombinováno s využitím zkušeností a znalostí
Flexibilita v návrhu a realizaci
- Revitalizace je disciplína s vlastními charakteristikami: důležitá je specifičnost každého projektu
- Průzkumy půd a modelování vytváří ukazatele, ne fakta
- Proto musí existovat stálá interakce mezi „návrhem & realizací“ a „monitorováním & přizpůsobováním projektu“
- �?ízení projektu vyžaduje specifické zkušenosti a dovednosti
- Kvalitativní popis cílů revitalizace
Revitalizace a další rozvoj je nutné pojmout jako JEDEN integrovaný proces / projekt kde:
- Revitalizace půdy = část procesu přetváření
- Revitalizace půdy = omezování rizik
- Financováno zvýšením hodnoty pozemku (zhodnocením)
- Financováno investorem (ko-financování) a dotacemi
Brownfieldy potřebují realistické posouzení rizik!!
- Je na vás rozhodnout!
- Doporučení :
- Spusťte pilotní projekty “funkční revitalizace půdy”
Nizozemnský přístup
Kvalitativně popsané cíle revitalizaze
| STABILNÍ FINÁLNÍ STAV (dosažen do 30 let) |
STABILNÍ STAV NEDOSAŽEN |
|
1
|
|
|
|
|
| Žádné pozůstatky znečištění |
2
|
|
|
|
| Jisté pozůstatky znečištění |
3
|
|
|
| Značné pozůstatky znečištění |
4
|
|
| Znečištění zůstává |
5
|
| Znečištění zůstává |
- - žádná rizika
- - žádná omezení v užívání půdy
- - žádný rozptyl
|
RIZIKA & OMEZENÍ |
- - žádná rizika
- - žádná omezení v užívání půdy
- - žádný rozptyl při aktivní kontrole
|
| žádná |
žádná |
žádná |
| ROZLOŽENÍ / ROZŠÍ�?ENÍ |
| stacionární projevené během 30 let |
stacionární projevené během 30 let, včetně monitorovacího protokolu |
Hlídané monitorovacím protokolem |
| NÁSLEDNÁ OPAT�?ENÍ |
| ŽÁDNÉ |
PASIVNÍ |
AKTIVNÍ |
| Registrování / záznamy |
Registrování / záznamy |
Kontrola: Izolování / řízení / monitorování |
| Více odstranění problémových míst a mračen |
| Omezování následných opatření |
POUČENÍ Z P?ÍSPĚVKU 8 :
S britským přístupem byl u nás během minulých 4 let detailně seznámen CzechInvest, a to za pomoci několika PHARE financovaných projektů a také projektů Technické asistence. English Partnerships (EP) je národní agentura, která se v Anglii zabývá rozvojovou agendou, pod kterou také patří znovuvyužití brownfields. Tato agentura spadá pod OPDM (kancelář náměstka předsedy vlády = obdoba MMR). Její práce je příkladem velmi metodického dobře informovaného a zorientovaného centralistického přístupu. Proto bylo zájmem pořadatelů seznámit účastníky semináře s tímto anglickým institucionálním přístupem k problematice. Příspěvek přednesla paní Corinna Hobbs, manažerka pro regeneraci,_National Brownfield Strategy Team English Partnerships.
Kdo je EP?
- Vládní orgán, státní agentura pro regeneraci
- Jejím úkolem je pomáhat vládě při podpoře udržitelného růstu v Anglii
- Pomáhá dosáhnout vládě tyto a podobné cíle:
- 60 % nového bydlení na území státu vybudovat na plochách brownfields
- budovat a podporovat udržitelné komunity
Co dělá EP?
- Zpracovává portfolio strategických míst, například nábřeží a nepoužívaných leteckých základen
- Zajišťuje, aby se k podpoře širších vládních cílů využívala nadbytečná státní půda
- Pomáhá vytvářet udržitelné komunity
- Zlepšuje kvalitu malých i velkých měst a podporuje tak obrodu měst
- Působí jako speciální poradce vlády pro otázky brownfields
Jaké nástroje EP používá?
- Partnerství
- Nejvyšší standardy designu, výstavby a udržitelnosti prostředí
- Působí jako katalyzátor rozvoje
- V počátečních fázích přináší finance
- Aktivně zapojuje místní komunity v nejčasnější možné fázi projektů
- Sleduje dlouhodobý pohled na problematiku a dlouhodobý prospěch místních obyvatel
Jaké jsou hlavní iniciativy EP?
Celostátní program pro uhelné pánve
Thames Gateway
Iniciativa First-Time-Buyers
Projekt Millennium
Společnosti pro městskou regeneraci
Obnova trhu s bydlením (Housing Market Renewal Pathfinders)
Správa a pořizování NLUD - National Land Use Database
National Brownfield Strategy
Národní databáze využití území (NLUD)
- Od roku 1998 sleduje nevyužité plochy (Previously Developed Land)
- Požaduje od místních úřadů každoroční dodávání údajů
- Pro definování ploch užívá tři hlavní kategorie
- A prázná plocha,
- B prázdná budova,
- C opuštěná plocha a budova,
- Pro kategorizaci ploch využívá další dvě definice
- Dlouhodobě prázdné/opuštěné
- Střednědobě prázdné/opuštěné
V Anglii je 66 000 hektarů brownfields
Asi 40 000 hektarů spadá do kategorií A až C
Pouze 7 330 hektarů z kategorií A -C lze okamžitě regenerovat
Téměř třetina ploch se nachází v klíčových růstových oblastech Londýna, jihovýchodní a východní Anglie
Dlouhodobě opuštěná nebo prázdná místa
- 2 063 míst
- 16 768 hektarů
- průměrná rozloha 8,13 hektaru
Střednědobě opuštěná nebo prázdná místa – od roku 1998 nebo dříve
- 4570 míst
- 8 460 hektarů
- průměrná rozloha 1,85 hektaru
NÁRODNÍ STRATEGIE REGENERACE BROWNFIELDS
Co chceme dosáhnout:
- Zvýšit obecné povědomí o příležitostech brownfields na národní, regionální i místní úrovni
- Určit míru nezbytných zásahů veřejného sektoru při zpracování problematiky brownfields
- Vyzkoušet možná řešení
- Vypracovat komplexní strategii, kterou by bylo možno případně využít celostátně
Strategie není jen „posouzení“. Jde o co nejlepší možné využití pozemků. Nejde však jen o intenzivní využití a hlavním cílem není jen náprava ekologických škod. Strategie také nespadá výhradně do působnosti vlády nebo organizace English Partnerships. Strategie určena pro všechny, zejména pro místní komunity a podniky. Cílem strategie je:
- Zajistit dobrou informovanost o problematice
- Rozpoznat, že:
- Ne všechna brownfields mohou být regenerována
- Ne všechna brownfields jsou kontaminována
- Ne všechny plochy brownfields jsou vhodné pro další rozvoj typu komerčního typu
- Ne všechny plochy brownfields jsou vhodné pro bydlení
- Ne všechny plochy brownfields musí být vždy „problematické“
- Možná bude zapotřebí podniknout jisté kroky při přípravě pozemků pro budoucí využití, ke kterému však může dojít až za mnoho let
Reálné cíle
- Navrátit brownfields k prospěšnému využití, ať už pro „hard“ nebo „soft end uses“
- Vytvořit úspěšný rozvoj, který přiláká nájemce a investory
- Vytvořit rozvojová místa odpovídající danému účelu
- Minimalizovat nebezpečí, že území bude nadále působit nepříznivým dojmem
Jak jich dosáhnout
- Vybrat správní orgány pro pilotní projekty
- Zapojit veřejný, soukromý, obecní i podnikatelský sektor a vytvořit seznam příslušných brownfields v oblastech spadajících pod správní orgány
- Vytvořit užší seznam malého počtu míst v každé oblasti a vypracovat studie proveditelnosti, které určí možnosti rozvoje
Podpořit místní spolupráci a zapojit všechny do procesu rozhodování
- Místní obyvatele – soukromé osoby i podniky
- Místní úřady a organizace
- Agentury veřejného sektoru, například agentury pro místní rozvoj a společnosti pro regeneraci měst
- Majitele pozemků
- Projekční a stavební firmy soukromého sektoru
- Bytová družstva
- Další zainteresované strany
Časový harmonogram
- Užší seznam pilotních míst v působnosti každého ze 14 místních úřadů do poloviny června 2005
- Koncept strategie konzultací na začátku července
- Nápady a počáteční posouzení pilotních míst do konce září
- Závěrečný termín pro konzultace na začátku října
- Doporučení strategie pro ministerstva - leden 2006
Z čeho bude strategie regenerace brownfields vycházet
- Povinné odkoupení dotčených nemovitostí
- Směrnice pro udělování licencí pro nakládání s odpady
- Vládní cíle
- Financování
- Další otázky
Bylo dosaženo cíle vybudovat 60 % nových příležitostí k bydlení na území brownfields
- Existují však regionální rozdíly
- Je třeba se ptát:
- Měly by cíle být posuzovány z regionálního pohledu?
- Měly by se zvýšit cíle pro oblast bydlení?
- Měly by být stanoveny cíle pro jiné způsoby využití?
POUČENÍ Z P?ÍSPĚVKU 9 :
- Od poloviny 90. let v Británii existuje velmi jednoduchá politika zaměřená na podporu brownfields. Ta požaduje, aby 60% nových obytných prostor bylo vybudováno na brownfields. Vyslovil a podpořil ji sám předseda vlády. K podpoře tohoto cíle pak vláda připravila řadu dílčích opatření, která všechna směřují k tomu, aby mohl být splněn. Tento cíl splněn byl.
- Na počátku 90. let se EP v oblasti brownfields angažovalo intervenčním způsobem a řešilo akutní problémy obvykle na regionální úrovni. Posledních 5 let se práce EP soustřeďuje na budování podpory schopností obcí tak, aby obce byly schopny vstupovat do partnerských projektů rozvoje svých brownfields.
- Během let 2003-4 byla napsána a po svém vytvoření široce konzultována Národní Strategie Brownfields. Ta byla tento rok přijata a schválena zástupcem ministerského předsedy.
- Přístup k problematice je založen na dlouhodobé znalosti výskytu, množství a typu brownfields a na jeho podrobné analýze a monitorování výsledků.
- Na tomto základě a také v závislosti na kvalitě projevené místní iniciativy, byly pak v souladu s touto Národní strategií vybrány demonstrační projekty a to tak, aby reprezentovaly celou možnou škálu znovuvyužití brownfields.
- Jednotlivé pilotní projekty tudíž napomáhají demonstrovat vládní politiku a podchycují existující obecní iniciativu.
- Přes veškeré zkušenosti a informace, kterými tato instituce vládne, ne všechny programy, které během let realizovala,, byly plně úspěšné v tom, že skutečně eliminovaly vznikání brownfields. Některé dřívější programy, zejména regenerace brownfields pro průmyslové využití a služby, ve skutečnosti dotovaly soukromé společnosti v tom, že jim umožnily napomoci vytvářet brownfields nová.
- Financování, které přináší EP je marginální, i když ne zanedbatelné. Spíše se ale jedná o prostředky umož�?ující vývoj projektu, a poté o poradenskou činnost vedoucí k vyhledávání možných dalších zdrojů na implementaci připravených projektů, než vlastní financování jejich implementace.
- Filozofie za tímto přístupem, ve skutečnosti ne neobdobným tomu co dělá GROUNDWORK, je přesvědčení, že revitalizace brownfields je sofistikovaná a složitá záležitost a zkušená agentura může nezkušeným a začínajícím obcím v jejich regenerační snaze velmi pomoci.
- K tomu, aby EP a pilotní projekty obcí mohly uspět, jim pomáhá vhodný právní rámec. EP a obce mohou vykupovat brownfields lokality ve veřejném zájmu, a tím eliminovat problematiku vlastnictví, která je obvykle jednou z hlavních překážek rozvoje.
