Pro přístup do databáze případových studií použijte KLIK ZDE .
Návrh opatření umožnující existenci databáze po skončení projektu
Autor: Ing.arch. Marcela Drkošová
Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna ve spolupráci s Kanceláří strategie města
Návrh opatření umož?ující existenci databáze případových studií brownfields po ukončení projektu (dále jen - návrh opatření) je jednou z části aktivit 5. Databáze případových studií, vedenou pod označením 5.10.
Přehled aktivit části 5. projektu: Databáze případových studií
|
Číslo aktivity |
Název aktivity |
Zpracovatel |
Poznámka |
|
5.1 |
Dotazník |
IURS |
|
|
5.2 |
Databázové řešení |
ČVUT Praha |
|
|
5.3 |
Konzultace k řešení |
ČVUT Praha |
|
|
5.4 |
Uživatelská příručka |
ČVUT Praha |
|
|
5.5 |
30 prvních projektů |
ČVUT Praha/ost. partneři |
|
|
5.6 |
Analýza stávající databáze |
ČVUT Praha |
|
|
5.7 |
Powerpointová prezentace |
Brno |
|
|
5.8 |
Příprava semináře |
ČVUT Praha |
|
|
5.9 |
Realizace semináře |
ČVUT Praha |
|
|
5.10 |
Příprava opatření umož?ující životaschopnost databáze – návrh opatření |
Brno ve spolupráci ČVUT Praha |
Viz text |
Na aktivitě č. 5, která probíhala od října 2004 do listopadu 2006 se průběžně podíleli partneři projektu dle výše uvedené tabulky.
Obsah návrhu opatření:
1. Databáze případových studií - obsah
2. Zdroje pro návrh opatření – porovnání, závěr
2.1 Závěrečná zpráva analýzy databáze z části 7. Sjednocující metodologie hlubší analýzy a indikátory - konstatování závěrů
3. Uživatelská příručka databáze - zhodnocení
4. Doporučený návrh modifikace stávající databáze
4.1 Návrh hierarchické struktury databáze
4.2 Návrh změn v databázi
4.3 Návrh dílčích úprav databáze
5. Návrh možností budoucí správy databáze po ukončení projektu
6. Doporučení nejvhodnějšího způsobu zajištění další existence databáze
7. Návrh struktury pokračování databáze
7.1 Odkazy na webové stránky související s tématikou brownfields
1. Databáze případových studií- obsah
Vytvořená databáze případových studií brownfields (dále jen – databáze) je po dobu trvání projektu veřejnosti přístupná na těchto webových stránkách projektu. klik zde Lze ji průběžné dopl?ovat a dle Vaší potřeby aktualizovat.
Autorem obsahové stránky formulářové části databáze je IURS - Institut pro udržitelný rozvoj sídel. Správcem databáze je ČVUT Praha – programátor je Ing. Dušan Jirásko nebo Ing. Daniel Jirásko.
Obsahová stránka vytvořené databáze a vybrané příklady případových studií byly představeny na semináři, který se konal 7. listopadu 2005 na Stavební fakultě ČVUT Praha.
Jednotlivé prezentace jsou k dispozici na těchto webových stránkách :
- Remediace brownfields v ČR -případové studie (Doc. Ing. Václav Kuráž- ČVUT fakulta stavební)
pdf file 195 kb - Databáze brownfields (Ing. Martin Havlice, Ing. Jiří Vacek - ČVUT fakulta stavební)
- Případové studie v Brně (Ing. arch. Marcela Drkošová - Magistrát města Brna)
2. Zdroje pro návrh opatření- porovnání, závěr
Pro návrh opatření bylo čerpáno z výše uvedeného příspěvku Remediace brownfields v ČR – případové studie a dále ze závěrečné zprávy pro část: 7. Sjednocující metodologie hlubší analýzy a indikátory (DHV), jejíž součástí je také analýza stávající databáze případových studií.
Porovnáním zdrojů lze konstatovat tyto závěry:
- napl?ování databáze vybranými (vzorovými) případovými studiemi se bohužel ne vždy setkalo s porozuměním, ať již na příslušných úřadech místní správy, nebo u některých investorů
- u řady z případových studií nebyly údaje uvedeny zcela přesně, v některých případech se jedná pouze o investiční záměry a lokalita čeká na vhodné investory
- předpokládá se další průběžné dopl?ování databáze z úrovně místní správy, z podnětu investorů a developerů
- případové studie byly vybírány náhodně, a proto nelze z uvedených studií provádět rozbor zatíženosti a úspěšnosti v jejich novém využití v závislosti na jednotlivých lokalitách, městech, nebo vyšších územních správních celcích
- je nutné členit případové studie do jednotlivých skupin dle velikosti sídla: např.: revitalizace brownfields v Praze a v dalších velkých městech nelze porovnávat s menšími městy nebo vesnicemi
- velké problémy s revitalizacemi brownfields v menších městech, i když již existuje řada příkladů úspěšného řešení
- závažným problémem jsou zemědělské brownfields s velmi nízkým investičním potenciálem, protože se většinou jedná o kontaminované plochy, které jsou bez finančních dotací velmi obtížně využitelné
- ukazuje se, že mimo místních samospráv zde mohou hrát a hrají významnou roli občanské iniciativy, pokud se do procesu revitalizace zapojují
- po zkušenostech z dosavadního sběru dat a napl?ování databáze by bylo vhodné uvažovat o její modifikaci (viz dále kap. 4. Doporučený návrh modifikace stávající databáze)
2.1 Závěrečná zpráva analýzy databáze z části 7. Sjednocující metodologie hlubší analýzy a indikátory - konstatování závěrů
V rámci závěrečné zprávy bylo vybráno 14 případových studií, u kterých byla revitalizace kompletně dokončena.
K 26.9.2005 bylo převážně prostřednictvím ČVUT Praha v databázi zpracováno celkem 26 lokalit. Jejich vyhodnocování nebylo úplné, protože po obsahové stránce nebyly v dotaznících vyplněny všechny položky.
Z hlediska porovnání dat uvedených v databázi lze konstatovat, že:
- původní využití, rozsah revitalizace i nová nápl? areálů jsou značně rozmanité, nicméně převládají opuštěné průmyslové areály a jednotlivé budovy, jež bývaly jejich součástí
- nejčastěji byl v uvedených případech revitalizován areál původně sloužící odvětví lehkému a energetickému průmyslu, stejným dílem jsou zastoupeny nespecifikovaná ostatní odvětví. Menší podíl připadá na těžký a chemický průmysl. Odvětví zemědělské výroby, těžby surovin a vojenský prostor nejsou v uvedeném výběru zastoupena.
- markantním problémem při novém využití opuštěných průmyslových areálů je podle přehledu „Druhů ekologické zátěže“, problém kontaminace půdy
- finanční náklady na odstranění ekologické zátěže se ve většině případů nepodařilo zjistit
- z hlediska rozdělení lokalit spadá téměř polovina podle kategorií brownfields kategorie brownfields vychází z návrhu metodiky zpracované v Národní strategii regenerace brownfields pro ČR, která vychází ze Studie PHARE ( CzechInvest 2003-2004) do typu 1b. Jedná se o: pozemky, které pravděpodobně nejsou kontaminovány (nebo jsou jen lehce kontaminovány), jsou dobře umístěny a je na nich velký počet budov. Zárove? často prakticky bez nutnosti veřejné podpory.
- z hlediska nového využití jsou nejčetněji zastoupeny plochy pro komerční využití a to jak rozlohou, tak i procentuálním výskytem mezi vybranými příklady. Jistě se na tom podílí předpokládaná rychlá návratnost prostředků vložených do revitalizovaného území. Jinou významnou skupinou jsou rekonstrukce pro bydlení. Zde by byl vhodný větší zájem o participaci ze strany obcí a státu.
- převládají soukromé projekty, ve velké většině jsou revitalizace iniciovány a zastřešovány tuzemskými i zahraničními developerskými společnostmi
- položka financování zůstává u většiny případových studií nevyplněna, nebo je neúplná
Závěr:
Z dosavadního průběžného dopl?ování databáze vyplývá nutnost stanovení definice pojmu „případová studie“. Určit tedy, zda se „případovou studií“ rozumí projekt, u kterého byla revitalizace kompletně dokončena, nebo zda lze do databáze zařadit i projekty ve výstavbě nebo ty, u nichž existuje pouze investiční záměr.
Doporučujeme vytvořit odstup?ování či kategorizaci jednotlivých „případových studií“. Např.: A - revitalizace dokončena, B - probíhající revitalizace, C- vydáno územní rozhodnutí, D - zpracována studie revitalizace, E - investiční záměr. V závěrečné fázi si totiž lze jen těžko představit porovnávání údajů o „realizovaných“ případových studiích s těmi ostatními.
Do konce dubna 2006 bylo v databázi evidováno celkem 48 případových studií, nyní je celkový počet 48 (k 30.6.2006). Ke 14 studiím, převážně bývalých zemědělských areálů, nejsou v kolonce „stupe? rozpracovanosti projektu“ žádné informace“, 2 studie jsou uvedeny ve fázi ideového návrhu.
3. Uživatelská příručka databáze - zhodnocení
Uživatelská příručka pro databázové řešení projektu byla zpracována ve spolupráci s ČVUT Praha (zpracovatel informačního systému) a IURS (zpracovatel věcné části dotazníku).
a/ Přístup k uživatelské příručce – klik zde Postup v databázi je logický, ale stálo by za úvahu nesjednotit přístup k příručce s databází brownfields (dotazníky A1,B1), kdy je "uživatelská příručka" pro vyplnění dotazníků A1, B1 nabízena ve formátu .doc a .pdf ještě před vstupem do databáze. Tento způsob je přehlednější a rychlejší pro vypl?ování dotazníku.
V úvodu doporučujeme doplnit přímý kontakt na technické odborníky, kteří jsou schopni pomoci při případných problémech s vypl?ováním a odesíláním dotazníků. Uvedené kontakty jsou pouze na vedoucí garanty projektu, kteří neřeší konkrétní technické problémy s fungováním databáze.
b/ Nastavení uživatelských práv – stanovuje kategorie uživatelů a také šest různých druhů přístupových práv:
Uživatel bez přístupových práv (guest), uživatel s právy v úrovni pověřené obce (admin obce), uživatel s právy v úrovni regionu (admin kraje), uživatel s právy v úrovni celé ČR (admin VIP), administrátorský přístup (admin).
Obsahuje také vysvětlení pro přihlášení do systému a jak postupovat při vytváření nového uživatelského účtu.
c/ V dalších kategoriích „Databázové přístupy – prohlížení případových studií“ a „Zadávání případových studií“ je postupováno systematicky podle dotazníku a lze kostatovat, že „Příručka případových studií“ je velmi dobře připravena. Problematický je rozsah požadovaných údajů, které jsou přednastaveny pro ideální případ, kdy investor případové studie má celý průběh detailně zdokumentován a navíc se jeho způsob dokumentace shoduje se strukturou, která je uvedena v dotazníku.
Jak ukazují výsledky průběžného shromažďování databázových údajů, tento případ nastane v budoucnosti pravděpodobně jen u minima projektů. Struktura vyhodnocování průběhu projektů, důraz, kladený jednotlivými hodnotiteli a nakonec i závěry ekonomické úspěšnosti jsou u jednotlivých příkladů přirozeně různé.
Seznam databázových položek, které zůstávají nejčastěji nevyplněny:
- položky jsou seřazeny dle pořadí v databázi
1) Dřívější využití nemovitosti (specifikace + rozloha v m²)
2) Finance v kapitole „Ekologická zátěž“ – stanovení nákladů v Kč na Ekologický audit, Rizikovou analýzu či jiné průzkumy. Nevyplněna zůstává také celková cena za vyčištění území.
3) Údaj, zda odstranění ekologické zátěže financoval prodejce, kupující či např. FNM
4) V kategorii „Účastníci projektu“ položky: financující instituce, enviromentální konzultant, odborný dodavatel
5) Problematická kategorie „Financování projektu“, kde zůstává nevyplněna většina požadovaných položek. Výjimkou je snad jen položka Celková investice, ale ani ta nebyla v řadě případů uvedena.
6) Většina položek v kategorii „Průběh projektu“ - Doba trvání projektu, Doba realizace stavební části, Doba potřebná pro vydání územního rozhodnutí, Doba potřebná pro vypracování projekt. dokumentace, Doba potřebná pro vydání stavebního povolení, Doba potřebná k odstranění ekologické zátěže
7) Předpokládaná návratnost investic v kategorii „Přínos projektu“
8) Některé dopl?kové položky v kategorii „Poznámky“ jako jsou: Historie minulých a současných nájemních vztahů, Identifikace a odstra?ování ekologické zátěže před započetím projektu, Identifikace a odstra?ování ekologické zátěže po započetí projektu.
9) V uvedených projektech je minimálně využívána popisná část databáze a nabídka na vložení fotodokumentace s grafickým vymezením lokality.
10) Stávající nabídka k doprovodné fotodokumentaci umož?uje pouze stav před revitalizací a po revitalizaci; navrhujeme rozšířit o možnost vložení fotodokumentace i pro případ revitalizace ve výstavbě
11) Kolonky datum zahájení projektu a datum dokončení projektu jsou příliš detailní a přesné datum je v mnoha případech těžko zjistitelné – postačilo by uvádět měsíc a rok
12) Fotodokumentace s grafickým vymezením lokalit
Poznámka: Ze zkušeností s vypl?ováním údajů v dotazníku také vyplývá, že hlavní administrátor dalšího průběhu databáze by měl jednotlivým přispěvatelům poskytnout přímou asistenci při dopl?ování údajů a mít tak přímou kontrolu nad úplností evidence tak, aby bylo možné bezkonfliktní vzájemné porovnávání jednotlivých případových studií nebo alespo? vytváření celků s porovnatelnými údaji. Nutno také konstatovat, že tato „míra porovnatelnosti“ poroste s narůstajícím počtem přidávaných případových studií. Je jasné, že dosavadní pilotní vzorek 48 (k 30. 6. 2006) zpracovaných studií nemůže být dostatečně reprezentativní. Přesto na něm lze odstranit nedostatky, které by se v průběhu dalšího dopl?ování obtížněji eliminovaly.
4. Doporučený návrh modifikace databáze
Dle tohoto návrhu bude vhodné stávající databázi upravit po ukončení projektu.
Základní rozvrstvení postupu při hledání informací o brownfields by mělo být „hierarchické“, t. j., informace by se měly kvůli přehlednosti stup?ovat směrem od nejjednodušších k nejdetailnějším, které by byly konečným krokem pro nejvážnější zájemce o danou lokalitu/ projekt.
Zájemce o případové studie brownfields by měl mít možnost:
1) najít jednoduchou informaci na webových stránkách dotčených ministerstev s odkazem na stránky s průběžně dopl?ovanou databází
2) najít na téže stránce odkazy na jiné související webové stránky zabývající se problematikou brownfields
3) v databázi v prvním stupni najít základní informace o jednotlivých položkách seznamu (nutné pro rychlou a efektivní orientaci)
4) z prvního stupně přejít na druhý s detailními informacemi o vybrané položce
4.1 Návrh hierarchické struktury databáze
Poznámka:
Návrh rozdělení datbáze na několik přímo navazujících, ale oddělených částí, vyplývá z dosavadní zkušenosti s vypl?ováním dotazníků, kdy je v mnoha případech dotazovaný "zavalen" množstvím požadovaných údajů a to jej hned v úvodní fázi odrazuje od kompleního vyplnění.
Hierarchická struktura toto nebezpečí "odrazení" účastníka databáze nevylučuje ale zavedením postupných kroků jej často minimalizuje. Stejný postup platí ze zkušenosti i se zájemci, kteří v databázi vyhledávají - tedy, že preferují přehlednou základní informaci, kterou nemusejí "vypreparovávat" z množství informací.
4.2 Návrh změn v databázi
a/ Vytvořit tabulku 1.stupně (vyhledávací),
která by obsahovala základní údaje o projektu:
Návrh tabulky 1.stupně-vyhledávací
*pozn.: Tyto údaje byly v dosavadním průběhu napl?ování databáze klasifikovány jako "těžko zjistitelné", přesto jsou však klíčové pro základní představu o rozsahu studie a bylo by tedy vhodné je mít obsaženy i v rámci této vyhledávací databáze.
b/ Jednotlivým případovým studiím přidělit inventarizační označení.
Předpokládá se interakce "centrální" databáze s dílčími regionálními databázemi, proto doporučujeme počítat s tímto propojením při další optimalizaci technického řešení databáze.
c/ Vytvořit tabulku 2. stupně (detailní). Která by v zásadě obsahovala strukturu dosavadní databáze (v její modifikované podobě), která by odrážela všechny zkušenosti s databází nashromážděných v průběhu celého projektu.
4.3 Návrh dílčích úprav databáze
1) zvážit, zda v každé položce neudávat jen základní údaje a další těžko zjistitelné nabídnout jako tzv. „vnořené“ rozšiřující údaje. Např. v kolonce Ekologická zátěž by základní údaj byl „Druh ekologické zátěže“ a dopl?ujícími, vnořenými údaji by byly „finance“ a „odstranění financoval“.
2) některé položky rozšířit o možnost uvedení definitivního stanoviska (např.: nezjištěno, náklady neuvedeny/nezveřejněny atp.) Lze totiž předpokládat, že někteří účastníci mají zájem být v databázi zařazeni i v případě, že nejsou schopni vyčíslit některé položky. Proto by měl tento případ být odlišen od toho, kdy si investor nepřeje některé údaje zveřejnit.
3) u „průběhu projektu“ uvést jen měsíc a rok zahájení a ukončení projektu místo požadovaného přesného data
4) vypustit kolonku doby trvání projektu (vyplývá z předchozích údajů)
5) zvážit nutnost uvedení předpokládané návratnosti investic a předpokládaného výnosu (téměř vždy nevyplněno)
6) přidat možnost vložení fota z průběhu revitalizace
5. Návrh možností budoucí správy databáze po ukončení projektu
Dle „USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. srpna 2005 č. 1100 k zabezpečení investiční přípravy území pro umístění strategických průmyslových zón a k pokrytí nezajištěných prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky“ bylo uloženo ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministry životního prostředí a pro místní rozvoj předložit vládě Strategii regenerace brownfieldů (SRBF) v České republice do 31. prosince 2005. Strategie dosud není zpracována, probíhá zpracovávání podkladů na úrovni jednotlivých krajů. Z toho vyplývá nutnost koordinace závěrů projektu Ministerstva pro místní rozvoj s aktivitami ostatních dvou ministerstev MPO a MŽP s vazbou na konkrétní regiony.
Předkládáme tři možnosti budoucí správy zavedené veřejně přístupné databáze po ukončení projektu, které byly s jednotlivými subjekty konzultovány. Můžeme předběžně stanovit některé klady a zápory daných scénářů (možností), které by měly být předmětem diskuse o dalším pokračování databáze.
Scénář A: Databáze nadále pod správou ČVUT Praha (konzultováno s Doc. Ing. Václavem Kurážem, CSc., tel. 224354741)
Scénář B: Databáze pod správou Ústavu územního rozvoje, Brno (konzultováno s Ing. Alenou Navrátilovou, tel. 542423105)
Scénář C: Databáze pod správou CzechInvestu - státní příspěvkové organizace, Praha (konzultováno s Ing. Silvanou Jiříčkovou /CzechInvest a Ing. Petrem Vindemanem /MPO, tel. 224852284)
Scénář A: Databáze nadále pod správou ČVUT Praha
|
ČVUT Praha - počítá s pokračováním databáze v rámci doktorandského výzkumného záměru. K dispozici je administrátor projektu i prostor na webových stránkách. Koordinace s MMR je možná. Nutnost dalšího jednání se zúčastněnými subjekty. |
|
+ výhodou je personální kapacita, kterou ČVUT disponuje v rámci doktorandského výzkumného záměru. To skýtá naději pro detailnější sběr dat do budoucna, který je ovšem závislý na míře vstřícnosti jednotlivých investorů případových studií. |
|
- nevýhodou je nepřímé napojení na zúčastněná ministerstva a z toho vyplývající možná obtížnější komunikace při napl?ování databáze a vyhodnocování závěrů. Tuto nevýhodu lze eliminovat propracovanější organizací v rámci dalšího pokračování a optimalizovat tak komunikaci s externím subjektem. |
Scénář B: Databáze pod správou Ústavu územního rozvoje, Brno
|
Umístění databáze na webové stránky ÚÚR je možné za předpokladu pověření zřizovatele, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Pravděpodobně ovšem nebude kapacita pro správu databáze. |
|
+ výhodou je přímé napojení na strukturu MMR, umož?ující pružnou komunikaci v rámci projektu. Pokračování projektu MMR pod správou organizace, jejímž je zřizovatelem, je logické a pro potenciálního zájemce o případové studie lehce nalezitelné. |
|
- nevýhodou je zmíněná pravděpodobná nemožnost z kapacitních důvodů databázi administrovat. Tímto by další napl?ování databáze bylo odkázáno zcela na dobrovolnosti a iniciativě investorů jednotlivých případových studií a to lze z dosavadního průběhu databáze hodnotit jako nefunkční řešení. |
Scénář C: Databáze pod správou CzechInvestu - státní příspěvkové organizace, Praha
|
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest - státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR má v současnosti na svých webových stránkách zveřejněno již několik funkčních on-line databází a databázi případových studií je zde možné také umístit. V současné době probíhá pod patronací CzechInvestu ve spolupráci s krajskými úřady evidence brownfields pod názvem Vyhledávací studie brownfields ( VSBF*) na území jednotlivých krajů. Před případným začleněním databáze do struktury on-line databází CzechInvestu bude nutná důkladná koordinace projektu s jednotlivými účastníky postupné kompletizace databáze případových studií. * Cílem vyhledávacích studií (VSBF) je vytipovat a zmapovat brownfields lokality, které představují postižená, nevyužívaná, nebo nedostatečně efektivně využívaná území. Na základě výsledků studie budou kraje ve spolupráci s CzechInvestem schopni najít nebo vytvořit vhodné způsoby podpory revitalizace vytipovaných brownfields. |
|
+ výhodou je existence již fungující struktury on-line databází na webových stránkách agentury a také přímé napojení na MPO. Možnost využití zkušeností z dosavadního sběru informací v rámci jiných projektů agentury. |
| - potenciální nevýhodou by mohla být zájmová sféra (využití pro průmysl, strategické služby a technologická centra), ve které se agentura primárně pohybuje. Je důležité v dalším pokračování zajistit, aby příklady revitalizací s jiným využitím (občanské vybavení, bydlení, zele? apod.) byly zastoupena rovnoměrně. Tuto potenciální nevýhodu lze eliminovat v rámci úvodních jednání o dalším pokračování projektu např. angažováním externích subjektů, které by shromažďovaly data z jednotlivých oborů. |
Pro doplnění je možné prokonzultovat možnost budoucí správy databáze po ukončení projektu také s Centrem pro regionální rozvoj ČR – příspěvková organizace MMR ČR. www.crr.cz
6. Doporučení nejvhodnějšího způsobu zajištění další existence databáze
Z porovnání výše uvedených skutečností se v současnosti jeví jako nejlogičtější a nejjednodušší umístit databázi případových studií po skončení projektu na stránky agentury CzechInvest, a proto navrhujeme aby:
1) na stránkách pro danou problematiku klíčových ministerstev (MMR, MPO, MŽP) byla zveřejněna základní struktura projektu případových studií a přímý odkaz do databáze na stránky CzechInvestu, který by se stal centrálním pracovištěm poskytujícím základní servis a zajišťoval by provoz webových stránek s databází
2) byla databáze dvoustup?ová se základním seznamem pro rychlé vyhledávání a detailním popisem v druhém stupni
3)databáze obsahovala zřetelné odkazy na stránky, jejichž obsah s tématem brownfields souvisí a poskytuje dopl?ující informace o problematice
4) databáze obsahovala přímé odkazy do 14 ti regionálních databází jednotlivých krajů (13 krajů a hlavní město Praha), které by prováděly správu a sběr dat v jednotlivých regionech
Před začleněním databáze na stránky agentury CzechInvest je nutné vyřešit několik problémů s nimiž se dosavadní průběh pořizování databáze potýká:
- v současné době je téměř veškerá aktivita spojená se sběrem dat na bázi dobrovolnosti a zřetelně chybí opora v legislativě (možnost použít novely stavebního zákona, který počítá s pořizováním územně analytických podkladů – vést databázi revitalizovaných lokalit brownfields)
- chybí jednotná strategie, která by motivovala soukromé subjekty k úplnému a přesnému poskytování dat k jednotlivým případům
- práce jednotlivých zúčastněných subjektů by měla být koordinována stanoveným hlavním administrátorem Národní strategie brownfields v ČR
- jednotlivé regionální databáze by měly být propojeny s centrální databází, aby se změny provedené na jednotlivých úrovních jednotlivými subjekty s přístupovým heslem a právem na obnovu a dopl?ování údajů promítaly automaticky do databáze centrální a naopak
- na počátku zařazení databáze na stránky CzechInvestu by mělo dojít k jednání o formě spolupráce s externími subjekty při sběru a evidenci detailních dat (databáze případových studií 2. stupně) a nalezení optimální formy, kterou by na sebe tato nová dvoustup?ová databáze měla vzít: např.:
1/ oddělené, ale navazující databáze 1. a 2. stupně
2/ jedna databáze s tzv. „vnořenými“ detailními údaji
3/ databáze 1. stupně na stránkách CzechInvestu s odkazem detailní databáze na stránkách např. ČVUT Praha, které může v rámci doktorandského výzkumného úkolu provádět sběr a evidenci obtížněji získatelných údajů
Před začleněním stávající databáze na stránky CzechInvestu by měla být iniciována koordinační jednání mezi jednotlivými zúčastněnými ministerstvy. Právě součinnost mezi jednotlivými ministerstvy v Národní strategii brownfields v ČR má dle dosavadních zkušeností zásadní vliv na úplnost (oborové rozpětí – od průmyslového využití až po občanské vybavení a bydlení) a kvalitu databáze.
Závěrem lze konstatovat, že databáze případových studií je dobře připravena pro další fungování i po skončení projektu MMR. Dílčí nedostatky v dosavadní pilotní fázi jsou lehce odstranitelné.
Nutné je ale řešit otázku neexistence motivačního programu, který by dodavatelské a developerské firmy přiměl k aktivnější účasti na postupném kvalitním dopl?ování databáze.
Současný způsob vypl?ování je založen pouze na aktivním přístupu vypl?ovatelů. Nezbytné je zaměření na soustavnou vysvětlovací kampa? investorů, aby jejich projekty revitalizací brownfields byly s poskytnutými daty uvedeny v této databázi. Významným pozitivem pro investory je potom následná jednoduchá forma bezplatné reklamy.
Doporučujeme navrhnout povinnost vyplnění této databáze u všech realizovaných projektů brownfields, na které byly čerpány finanční prostředky ze státních fondů a fondů EU. Tuto povinnost lze zakotvit do Strategie regenerace brownfieldů v ČR.
Na úrovni stavebních úřadů lze při podání žádostí o stavební povolení v případě projektů brownfields, využít podmínky vyplnění formuláře této databáze. Stavební úřady následně (cca za čtvrtletí) předají vyplněné formuláře správci databáze k zařazení.
7. Návrh struktury pokračování databáze
7.1 Odkazy na webové stránky související s tématikou brownfields:
Poznámka: Uvedený seznam organizací a odkazů není zcela úplný.
www.mmr.cz - Ministerstvo pro místní rozvoj
www.env.cz - Ministerstvo životního prostředí
www.mpo.cz- Ministerstvo průmyslu a obchodu
Stránky neziskové společnosti IURS - Institut pro udržitelný rozvoj sídel
Výzkumné centrum průmyslového dědictví
Regionální rozvojová agentura JM (PRA ostatních krajů lze nalézt na stránkách jednotlivých krajských úřadů) Projekt Phare
Oficiální stránky města Ostravy
The Center of Brownfields Initiatives
seminární příspěvek na téma: Brownfields - deprimující zóny
seminární příspěvek na téma: Stretegie regenerace brownfields
Stránky Moravskoslezského kraje
Zdroj informací:
Čerpáno ze zpracované Analýzy možností pro přípravu opatření umož?ujících další existenci databáze případových studií brownfields (Ing.arch. Ivan Palacký, duben 2006)
Tento zpracovaný Návrh opatření byl odsouhlasen ČVUT Praha.
