BrownfieldsInfo - http://www.brownfieldsinfo.cz
Související články
Autor admin dne 25.06.2006 @ 20:09
Brownfields jsou plochy zcela nebo zčásti opuštěné či minimálně využité uvnitř urbanizovaného území. Proces revitalizace brownfields omezuje suburbanizaci. Rozhodující pro proměnu brownfields bude i nadále finanční podpora na národní i evropské úrovni. Potřebné pro sledování procesu revitalizace je zpracování databází ploch brownfields podle jednotné metodiky. V Brně tvoří výrobní brownfieldscelkem 5,8 % ze zastavěného území města. Revitalizace továrny Va?kovka na moderní obchodně společenské centrum dokazuje, že opětovné využití brownfields je dlouhodobý proces, plný zvratů a nutných kompromisů. Příkladem již dříve realizovaného projektu je areálJihomoravské plynárenské a.s. Jednou z probíhajících revitalizací je lokalita na ulici Masná, Křenová pro výstavbu bytových domů. Nedávno ukončeným projektem je citlivá regenerace továrny Moravan. Mnoho dalších lokalit na své nové využití teprve čeká.
K anglickému „brownfield“ se také používá ekvivalent „deprimující zóna“. Fyzicky a ekonomicky deprimují sebe sama i své okolí a v důsledku původní činnosti (výroba, těžba…) jsou pravděpodobně kontaminovány či jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití. Proto složitostí a nákladností na řešení problémů, spojených s renovací a ozdravěním, tyto plochy odrazují soukromý kapitál od účinné intervence. Brownfields se většinou vztahují k industriální minulosti, kdy se jedná hlavně o průmyslové areály (tzv. výrobní brownfields). Může se však jednat i o staré zemědělské areály, nevyužívané drážní pozemky, bývalé vojenské prostory a v poslední době i o nepotřebnou veřejnou vybavenost (tzv. nevýrobní, nebo−li ostatní brownfields). Důsledkem existence brownfields jsou značné ekonomické ztráty, kdy uvnitř města leží pozemky ladem a nepřinášejí žádné da?ové výnosy, ale naopak jsou velkou přítěží.
Počátek vzniku prvních brownfields v ČR je spojen se změnou politických a hospodářských podmínek po roce 1989, kdy došlo k výrazným makroekonomickým změnám. Docházelo především ke změnám charakteru výrobních území, kdy špatná ekonomická situace velkých průmyslových podniků byla spojená se ztrátou tradičních trhů. Nastal výrazný útlum průmyslové výroby a došlo k přesunu pracovníků z výrobní sféry do oblasti služeb.
Jedním ze způsobů, jak aktivně omezit postupující suburbanizaci, je dlouhodobý proces revitalizace brownfields.
?ešení problematiky těchto území je závažným úkolem politickým, ekonomickým, sociálním, ekologickým a územně plánovacím. Jedná se o složitý horizontální problém široce mezirezortní a meziprofesní národní, regionální i místní úrovně, pro který je nutné získat chybějící důraznou politickou podporu. Nejzávažnější jsou v dnešní době nerovné podmínky v tržním prostředí v porovnání s plochami na „zelené louce“. Znevýhodnění ploch brownfields je dáno především jejich zjištěnou nebo předpokládanou ekologickou zátěží, problémy vlastnických vztahů, vyšší finanční náročností a delší doboupřípravy území s následnou realizací. Při projektech revitalizací brownfields, jejichž cílem by mělo být vytěžit maximum z existujícího potenciálu a zachovat stávající kulturní dědictví pro nové využití, bude nadále hrát rozhodující úlohu finanční podpora na národní i evropské úrovni.
Podmínkou úspěšného postupu tohoto procesu je přehledná inventarizace těchto lokalit, která může také sloužit jako podklad pro plánování vhodného budoucího využití a jejich uvedení na trh. Inventarizaci je třeba řešit podle jednotné metodiky pro evidování databáze ploch brownfields. Metodika ani instituce, která by zodpovídala za udržování a aktualizaci databáze brownfields, nejsou prozatím stanoveny. Pro vytvoření jednotného postupu mohou sloužit výsledky výzkumného projektu. Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu“ MMR ČR, který se v současnosti zpracovává. Jedním z hlavních úkolů tohoto projektu je zpracování sjednocující metodologie pro plošnou evidenci brownfields a vytvoření analýzy místní problematiky tak, aby ji bylo možné porovnávat s jinými městy a kraji.
Ve městě Brně jsou evidovány pouze plochy výrobních brownfields v Územním generelu výroby z roku 2003, kde se uvádí celkem 178 ploch o celkové rozloze 463 ha. Větší část těchto lokalit tvoří areály využívané jen minimálně, zpravidla více nájemci, nejčastěji pro velkoobchody, diskontní prodejny, levné kancelářské a skladovací prostory apod. Výrobní brownfields tvoří celkem 5,8 % ze zastavěného území města Brna a z celkové rozlohy výrobních ploch ve městě zaujímají třetinový podíl. Jejich nejvyšší koncentrace je v oblasti tzv. Posvitavské průmyslové zóny, která je v těsné blízkosti historického jádra. Zde tvoří plochy výrobních brownfields 13,8 % z celkové plochy zóny.
Nevýrobní brownfields se ve městě dají pouze odhadnout. Například plochy vojenských brownfields uvolněné nebo uvol?ované zaujímají cca 90 ha (z toho uvolněné území tvoří cca 60 ha), dále plochy urbanizovaných lad cca 44 ha. Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna bude zadávat zpracování tzv. Problémové mapy brownfields, která má evidovat jak plošně, tak i písemně (dotazníkovým formulářem) všechny plochy brownfields se zatříděním do jednotlivých typů podle původního způsobu využití. Mapa bude vyhotovena podle zpracované metodiky pro plošné evidování ploch brownfields, která je jedním z výstupů výše zmíněného výzkumného projektu MMR ČR. Výsledkem této inventarizace bude získání prvotních informací o plochách výrobních a nevýrobních brownfields na území města včetně jejich kvalitativního hodnocení a doporučení pro opětovné využití.
V následujícím textu je popsána uskutečněná revitalizace výrobního brownfield Va?kovka, nacházejícího se v bezprostřední blízkosti centra města o rozloze 2,2 ha. Tento projekt je součástí rozsáhlé regenerace nedostatečně využívaného území tzv. Jižního centra a je prvním krokem k rozšíření dosavadního jádra města Brna, který určitě podnítí zájem dalších investorů o toto území. Jedná se o nedávno otevřenou Galerii Va?kovka, obchodně společenské centrum s 300 metrů dlouhou nákupní pasáží a prosvětlenou centrální rotundou, která tvoří vstupní bránu do Jižního centra. Nachází se zde celkem 130 obchodů s prodejní plochou 38 000 m2 a parkováním pro 1000 aut. V prvních dnech po otevření byla denní návštěvnost okolo 100 000 lidí, v současné době jich zde projde denně přes 40 000. Výhodou této lokality je její ideální poloha. Galerie Va?kovka přiléhá k městskému okruhu, je snadno přístupná z kteréhokoli směru a má kvalitní dopravní dostupnost.
Důkazem toho, že staré a nové může vedle sebe existovat v dobré shodě je ulice Fr. Wanniecka, která protíná bývalý tovární areál a odděluje od sebe obchodní galerii a rekonstruované budoucí umělelecké galerie. Je skvělé, že se našlo řešení, kde vedle sebe bude koexistovat svět kulturně−společenský a komerční. Jde o příklad revitalizace původní továrny Va?kovka Friedricha Wanniecka se slévárnou a strojírnou z roku 1864, která byla v roce 1992 zapsána do seznamu památek průmyslové architektury ČR.
Va?kovka byla problémem, u kterého se zdálo, že se řešení bude hledat snad celá desetiletí. Od počátku devadesátých let 20. století bylo snahou města nalézt pro Va?kovku spolehlivého investora, který by skloubil svůj podnikatelský záměr s regulativy pro dané území z hlediska urbanistického, architektonického, památkového a také naplnit představy občanů města. Poprvé byl námět revitalizace Va?kovky zveřejněn v roce 1993 v příspěvku o projektu Jižního centra na slavnostní konferenci k 750. výročí města Brna. V roce 1994 vznikla Nadace Va?kovka (od r. 1997 Občanské sdružení Va?kovka), jejímž cílem byla podpora záměru rekonstrukce a oživení areálu pro obchodní, kulturní a vzdělávací účely.V té době začala nadace spolupracovat s odborníky z nevládní organizace Project for Public Spaces (PPS) z New Yorku, kteří záměr nového využití Va?kovky podpořili startovním grantem z americké nadace. Pomoc PPS umožnila zpracovat studii proveditelnosti a uspořádat výstavu uměleckých fotografií Va?kovky od Václava Jiráska s vydáním katalogu, který se stal prvním propagačním materiálemo Va?kovce.
Rada města Brna v roce 1994 delegovala dva zástupce města do rady Nadace Va?kovka. Byly shromážděny všechny dostupné podklady pro předběžnou studii proveditelnosti nového využití celého areálu. V roce 1995 na prvním mítinku „Setkání přátel Va?kovky“ byly výsledky studie prezentovány širší veřejnosti. Během tohoto roku Nadace přesvědčovala vedení města, aby odkoupilo areál v rámci privatizace státního podniku ZETOR. Brno představilo Va?kovku společně s Nadací v rámci projektu Jižního centra v marketingových materiálech pro veletrhy investičních příležitostí.
V roce 1996 započala na základě smlouvy s podnikem Zetor doba „probouzení“ Va?kovky. Byla uspořádána kulturní akce „Pro Va?kovku“, kterou město podporovalo a částečně spolufinancovalo.Následovala akce „Setkání přátel Va?kovky“ a prostřednictvím Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Brna bylo zadáno zpracování stavebně−historického průzkumu. Myšlenka revitalizace Va?kovky byla propagována autorem tohoto průzkumu, uznávaným brněnským historikem architektury PhDr. Crhonkem, naněkolika přednáškách i v rozhlasovém pořadu Českého rozhlasu Brno. V roce 1997 bylo uskutečněno několik akcí, které byly finančně podporovány městem, nadací Open Society Fund a nadací Partnerství. Proběhly workshopy se slovenskými a rakouskými výtvarníky, výstava Anna Franková – odkaz pro současnost, Týden dětské tvořivosti „Modelárna 97“, „Festival v prvním patře“ za účasti začínajícíchdivadelních souborů a tři koncerty. Nadace Va?kovka spolupracovala s Domem dětí a mládeže JUNIOR naDornychu, nadací Nová škola, Romskou sekcí Helsinského občanského shromáždění, Židovskou obcí a FAVU.
V prosinci 1997 rozhodlo Zastupitelstvo města Brna podepsat trojstrannou smlouvu s Fondem národníhomajetku a Konsolidační bankou o převedení Va?kovky do vlastnictví města. V roce 1998 probíhaly ve Va?kovce semináře pro neziskové organizace o Strategii rozvoje města na Den země ve spoluprácis Českým svazem ochránců přírody, následovala akce studentů architektury „Pleš“, týdenní workshop slovenských studentů Akademie výtvarných umění, další ročník divadelního festivalu v souběhu s multikulturním festivalem ETHNOBRNO a týden „Snění o Va?kovce“. V prostorách vyklizené bývalé jádrovny se v červnu roku 1998 uskutečnila „Továrenská párty“ a v následujících letech byly pořádány „Expozice nové hudby“. Během Dnů evropského dědictví byl pod názvem „Za záchranu Va?kovky“poprvé otevřen severojižní průchod areálem pro veřejnost. V letech 1998 a 1999 se Va?kovka stala pojmem na kulturní mapě Brna i regionu a získala pozornost a podporu nadací i v zahraničí, uskutečnilo se zde přes 170 akcí. Jednou z nich byl například workshop studentů urbanismu z New Yorku, Dortmundu a Vídně a jejich profesorů na téma budoucnost Va?kovky.Představou Občanského sdružení Va?kovka bylo zachování bývalé modelárny a jádrovny pro nekomerční kulturu, zatím co velké haly tehdejší strojírny a dřívější slévárny včetně budovy úřednictva prokomerční využití.
V září 2000 se město stalo majitelem areálu, který vložilo do své akciové společnosti Jižní centrum Brno. Brzy poté se objevil německý investor – firma ECE, která představila vedení města svůj investiční záměr výstavby obchodního centra. Původní studie respektovala pouze uliční fasádu Budovy úřednictva, kdežto ostatní objekty byly určeny k likvidaci. Sdružení Va?kovka v té době připravilo několik akcí za účasti odborníků a veřejnosti, zaměřených na širší souvislosti této realizace. První z nich, tzv. plánovací víkendpro veřejnost – „Ulice ve Va?kovce“, probíhala přímo v areálu a obracela pozornost na veřejné prostory. Další dvě akce se konaly za účasti zahraničních expertů, odborné veřejnosti, představitelů města a firmy ECE. Jednalo se o kulatý stůl na téma regenerace městských center a urbanistické a ekonomické souvislosti výstavby velkých nákupních komplexů. Následoval workshop „Všechny cesty vedou do Va?kovky“, který řešil pěší dopravu v okolí Va?kovky. Probíhala vzájemná komunikace mezi investorem a zástupci Občanského sdružení a města, která pozitivně přispěla k lepší kvalitě projektu.
Z pěti památkově hráněných objektů areálu Va?kovky zůstaly pouze dvě budovy – Strojírna a Budova úřednictva, které jsou v majetku města a byly kompletně rekonstruovány akciovou společností Jižní centrum Brno. Strojírna je opravena do podoby univerzálního halového prostoru. Torzo Jádrovny a fasáda části Slévárny jsou integrovány do novostavby Galerie Va?kovka. Nová pěší ulice Fr. Wanniecka pod opravenou jeřábovou dráhou tvoří venkovní jádro celého komplexu.
Firma ECE dlouhodobě pronajala část zrekonstruovaných prostorů (přízemí šaten bývalé slévárny) Občanskému sdružení Va?kovka, kde vzniklo kulturní centrum Slévárna Va?kovka s fungujícím univerzálním sálem. V září zde vzniklo Info centrum a v říjnu bude otevřena Kavárna na půl cesty s prodejnou výrobků z chráněných dílen. Činnost Sdružení v nových prostorách byla zahájena výstavou brněnských fotografů pod názvem „Zahájení komunikace“, dále ve spolu práci s Technickým muzeem a Muzeem města Brna se uskutečnila výstava „Proměny Va?kovky“ a nadále se pořádají další kulturně−společenské akce.
Va?kovka před několika lety znamenala jen jakési neproniknutelné místo. Od počátku devadesátých let se stala synonymem občanské angažovanosti, alternativní kultury, tvořivosti a pospolitosti. Nyní sejedná o pojem moderního obchodního centra, které bude sloužit i pro společenské aktivity. Během dubna zde proběhla výstava „Brno – místo setkání“, která návštěvníky seznámila s historií a současností ulice Česká, náměstí Svobody, Zelného trhu, Hlavního nádraží a Va?kovky, kterou připravilo vedení Galerie Va?kovka ve spolupráci s Muzeem města Brna a Archivem města Brna.
Po více než 15 letech opět areál Va?kovky, ale již v jiné podobě, funguje a přináší městu užitek a příjem. Tato realizace dokazuje, že opětovné využití brownfields je běh na dlouhou trať, plnou zvratů a nutných kompromisů. Významné pozitivum je to, že se podařilo zachovat část architektonického dědictví Va?kovky a vdechnout mu nový život. Snad bude inspirací i pro jiná podobná místa.
V současnosti se můžeme seznámit i s dalším nedávno ukončeným projektem „znovuvyužití“ výrobního areálu pro bytové i nebytové účely. Jedná se o citlivou regeneraci továrny Moravan na ulici Zábrdovické o rozloze 0,45 ha, situovanou 10 minut jízdy z centra města MHD. Architektonické řešení respektuje původní členění vstupní fasády. Vnitřní prostory nabízejí jiné možnosti než jsou běžné u ostatní výstavby, jako jsou hliníková okna a přiznané stropní konstrukce se světlou výškou místností 3,6 m.
Mezi dříve realizované projekty revitalizace patří například areál Jihomoravské plynárenské a. s. na ulici Radlas z roku 1995. Budova Centrálního skladu byla v roce 1997 oceněna titulem Stavba roku.
Další úspěšnou revitalizací, navazující na areál Jihomoravské plynárenské a. s., je památkově chráněná budova první městské elektrárny z roku 1898. Jedná se o ukázku průmyslové architektury realizovanou v roce 1994–96, která dnes slouží jako středisko služeb pro zákazníky společnosti E.ON.
V roce 1998 proběhla revitalizace Městských jatek na Masné ulici, která dnes slouží pro technické a skladové provozy Brněnských komunikací. Na ulici Přední v Černovicích působí od roku 2002 Archiv města Brna. Jde o objekt původně staré městské elektrárny. Z dřívějšího výrobního areálu MEOPTY Brno je dnes stomatologická klinika Fakultní nemocnice na ulici Hybešově.
Hrubá stavba nedostavěného nákupního střediska na Pálavském náměstí na sídlišti Vinohrady se přeměnila na polyfunkční dům s převahou bydlení, který začal fungovat během února tohoto roku. Následně v březnu byla dokončena rekonverze nedostavěného areálu polikliniky Aesculap na ulici Gajdošově v Židenicích. Vznikla zde sídla radnice městské části, Městské správy sociálního zabezpečení a komerčních firem v oblasti obchodu, administrativy a služeb.
Mezi záměry a projekty revitalizací ve výstavbě patří například lokalita v majetku města pro výstavbu bytových domů o rozloze 2 ha na ulici Masné a Křenové, která původně sloužila pro skladovací provozy. Probíhajícím projektem je revitalizace areálu bývalých skleníků pod Ústředním hřbitovem (ulice Víde?ská, Heršpická, Jihlavská), kde probíhá příprava území pro výstavbu Brno Bussines Parku anglické developerské společnosti. V areálu bývalých Škrobáren Brno je připraven záměr administrativně skladového areálu.
Lokality brownfields, jako jsou Jaselská kasárna, kasárna ve Slatině, vojenský areál opraven na ulici Lerchova, Městský dvůr na Šilingrově náměstí nebo areál Leteckého opravárenského závodu v Černovicích na nové využití teprve čekají.
Ing. arch. Marcela Drkošová
Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna
Prameny:V popisu revitalizace Va?kovky bylo také čerpáno z materiálu o případu Va?kovka, který zpracovala
Ing. arch. Eva Sta?ková, Občanské sdružení Va?kovka.
článek byl uveřejněn v časopise URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK VIII – ČÍSLO 4/2005
Vytištěno z BrownfieldsInfo: http://www.brownfieldsinfo.cz
URL: http://www.brownfieldsinfo.cz/souvisejici-clanky/